Název

10. 9. 2020 - Z Trutnova přes Stachelberg a Rýchorskou boudu do Horních Albeřic

Popis

Druhý zářijový týden, hned po výstupu na Schneeberg, vystartovala dvacítka nadšenců horské turistiky, ze které 17 účastníků šlapalo z hodonínského turistického odboru, na přechod našeho nejvyššího pohoří, Krkonoš. Dopředu hlásili krásné počasí, já jsem sem jezdil pravidelně v devadesátých letech, ovšem od roku 1999 jsem do Krkonoš již nezavítal, tak jsme byli všichni velmi natěšeni.
Přesun následoval Moravanem do Břeclavi, následně Slovenskou strelou do Pardubic a na závěr spěšný vlakem do Trutnova, kam jsme zdárně dorazili o půl jedenácté. Tady jsme se rozdělili na polovinu, když desítka pohodářů vyjela autobusem nad Babí a pokračovala, aniž by krátce zašla k pevnosti Stachelberg a rozhledně Eliška, k Rýchorské boudě, kde jsme se všichni zase sešli. Zdatnější turisté se nejdříve zašli podívat kolem pivovaru Krakonoš na Krakonošovo náměstí se starou radnicí, kašnou zdejšího vládce hor a sloupem Nejsvětější Trojice, a poté vyrazila po červené TZ do kopečků. Přes Střední Předměstí a Nové Dvory jsme vystoupali na Bučinu (521 m), ze které se nám otevřely první pěkné výhledy k Rýchorám a trutnovské elektrárně v Poříčí. Dále jsme přešli přes Vebrovku a Zámecký vrch (635 m) na rozcestí Za Zámeckým vrchem k pěknému turistickému altánku, kde jsme si udělali krátkou přestávku na svačinku, a pokračovali dále až k naší největší dělostřelecké pevnosti Stachelberg na Hřebínku (632 m) nad Babím se sousední rozhlednou Eliška s dalšími pěknými výhledy na Rýchory. Odtud jsme začali výrazněji nabírat výšku a přes nejvyšší vrchol Rýchor a nejvýchodněji a nejižněji položenou tisícovku Krkonoš, Dvorský les (1036 m), dorazili na Rýchorskou boudu, přičemž jsme po méně frekventované stezce nacházeli hned vedle ní neuvěřitelné množství krásných praváků, jež nás pak doprovázely vlastně až do cíle.
Na Rýchorské boudě bylo poměrně chladno, přesto jsme si přestávku na osvěžení udělali, a dále pokračovali přes Mravenečník (1005 m) k hraničnímu hřebenu z něhož jsme přes Čepel (912 m) a po Staré celní cestě za krásných pohledů do Albeřického údolí a k východním Krkonoším sestoupali po 23 kilometrech do našeho prvního cíle, Horních Albeřic, kde jsme se ubytovali na Staré celnici. Byli jsme zde po delší době prvními hosty, budova změnila majitele, a nutno podotknout, že se o nás starali jako o vlastních. Po výborném guláši a skvělém plzeňském jsme si pak večer ještě dávali výborné zvěřinové klobásky z udírny, ulehali jsme tak do postelí příjemně unaveni.
Mapa: https://mapy.cz/s/hunubofuce

Nastavení