Název

14. 8. 2020 - Klasika Povydřím a přes Kvildy

Popis

Na pátek hlásily prakticky všechny servery včetně těch osvědčených německých výstrahu před silnými bouřkami, krupobitím a přívalovými dešti, a tak jsme se rozhodli na pěší vycházku v okolí Modravy a Povydří s tím, že dojdeme tam, kam nám to počasí dovolí. Od penzionu Florian na Rokytě jsme přes Kamenný dům na Horních Hrádkách přešli k Vlčímu výběhu, který zde byl zbudován nedaleko Srní, a návštěvníci tak mohou na 300 metrů dlouhé dřevěné lávce 4 metry nad terénem pozorovat smečku vlků v počtu cca 11 kusů s mláďaty, k dispozici jsou i tabulky popisující život vlků ve smečce, pod stezkou se pak nachází pěkné návštěvnické centrum. Zde jsme se pak rozdělili, Adéla postupovala s ostatními ve směru na Horskou Kvildu přímo přes Klostermannův most na Vydře, já pak s Tondou přešel do Srní, odkud jsme po nákupu v Jednotě sešli na Čeňkovu Pilu s historickou malou vodní elektrárnou, penzionem Bystřina a kafírnou a soutokem Vydry s Křemelnou, odkud již společně pokračují jako řeka Otava a levostranný přítok Vltavy pod hradem Zvíkov. Od Čeňkovy Pily jsme pak proti toku Vydry s velkými kameny v korytu v podobě tzv. obřích hrnců vystoupali k Turnerově chatě, kde jsme se však vzhledem k zatahující se obloze moc nezdržovali a rychle jsme vystoupali proti proudu Zhůřského potoka na Zhůří, kde právě čerstvě sprchlo a od Churáňova ještě docela silně hřmělo, což nám však nevadilo v dalším postupu na Horskou Kvildu, kde jsme se setkali v hospůdce U Krámu s kolegy a poobědvali. Zatímco ostatní to na Horské Kvildě otáčeli a údolím Hamerského potoka mířili zpět k Antýglu, s Tondou jsme vzhledem k podmínkám pokračovali dále přes Vydří most na Jezerní slať, kde nás zase zdravilo hřmění od vrchu Sokola a za slatí nás dokonce na 20 vteřin smočil celkem vydatný deštík, ovšem jak se nakonec ukázalo, zmokli jsme naposledy. Na Kvildě jsme si nakoupili ve smíšeném zboží a přes Březovou horu a Korýtko jsme se přehoupli na malebnou Filipovu Huť, ze které jsme krátce seběhli na nádhernou Klostermannovu chatu, zbudovanou roku 1924 Klubem československých turistů, ovšem spolek od nástupu komunistů o chatu přišel a v současnosti ji soukromě provozuje syn někdejšího generálního ředitele Škody Plzeň, Lubomíra Soudka. Tady jsme se setkali s Kopečkovými, kteří sem dorazili na večeři, a dali si s nimi Klostermannovu řezanou třináctku, no a vzhledem k tomu, že se od západu blížila bouřková fronta a spustil se vydatný liják, setrvali jsme zde až do deváté a poté ještě přišli pozdravit naše kolegy na penzion U Pstruha, kteří se nám zcela hladem zmoženým poutníkům odměnili vším dobrým, co měli v jídelně po ruce. Nakonec jsem již za nočních hodin přešli zpět po silnici přes Antýgl, kam jsme ještě pro jistotu nakoukli, zdali tam nesedí Kamil na pivě, na Florian na Rokytu, celkem jsem ušlapali velice slušných 40 kilometrů nádherným krajem.
Mapa: https://mapy.cz/s/duhatoreha

Nastavení