Název

28. 10. 2020 - Přes vodopády Bílé Opavy na Praděd a Malý Děd

Popis

V neděli při přechodu chřibských vrcholů jsme se operativně domluvili, že středeční Den vzniku samostatného československého státu oslavíme v Jeseníkách a projdeme si údolí Bílé Opavy s vodopády. A tak nás trojice (řidička Pavla Paldanová, já coby horský vůdce a Karel Trávník) vyrazila o šesté autem z Hodonína, ve Strážnici jsme přibrali Andrejku s Xendou a přesunuli se přes Olomouc, Šternberk a Rýmařov, kde nám již dle předpovědi začalo krásně svítit sluníčko, do Karlovy Studánky za penzion Na Hubertově ke vstupu do Údolí Bílé Opavy a před půl desáté mohli vyrazit na zamýšlenou trasu, aut už zde parkovala spousta.
Nejdříve jsme prošili souběžně s modrou a žlutou TZ na rozcestí Na paloučku, odkud jsme pokračovali po žluté TZ do kaňonu Bílé Opavy s chodníkem zajištěným dřevěnými můstky a žebříky, který už by na některých místech vyžadoval rekonstrukci a občas nějaký řetěz navíc, hlavně na kluzkých skalách či balvanech. Jsme však zkušenými lezci, a tak jsme si mohli vychutnávat nádherné peřeje a kaskády Bílé Opavy s nejvyšším 8 metrů vysokým vodopádem. Na závěr jsme ze sevřeného údolí vystoupali na křižovatku s modrou značkou Nad vodopády Bílé Opavy, pokračovali na rozcestí Pod Ovčárnou a vystoupali po žluté TZ podél vleku Malý Václavák na Ovčárnu, která byla zavřená, jen výdejní okénko před chatou Sabinka bylo v provozu, které jsme však nevyužili a v závětří Ovčárny jsme posvačili, nutno však dodat, že se tady oproti údolí podstatně ochladilo.
Odpočati a plní sil jsme pak po Ovčárenské silnici vyrazili okolo Barborky a Kurzovní chaty za krásných pohledů k Dlouhým stráním, Králickému Sněžníku a masívu Keprníku na nejvyšší moravský vrchol Praděd (1491 m), kde jsme vrcholový vysílač obešli dokola a vychutnali si pohledy třeba i na Vysokou holi s Kamzičníkem a Velkým Májem či k Jeseníku se Lví horou a Otmuchovským jezerům v polském Horním Slezsku.
Z Pradědu jsme pak seběhli na Švýcárnu, ze které jsme po krátké přestávce (chata byla uzavřená) krátce vystoupali na Malého Děda (1368 m), z něhož jsme prudce klesli na rozcestí Černík (1200 m) a pokračovali v dalším místy prudkém sestupu okolo Jiřího chaty s pěknými zpětnými pohledy k Pradědu do údolí Střední Opavy, odkud jsme pak neznačeně po svážnici opět nabrali výšku k 1050 metrům a kolem Sokolí skály a prostředního vrchu přešli na kótu 1004 metrů, nejvyšší bod na tzv. Videlské silnici z Bělé pod pradědem do Karlovy Studánky. Na závěr jsme po silnici a stezce vedoucí nad ní sestoupali zpět k výchozímu místu nad Karlovou Studánkou u ústí Údolí Bílé Opavy.
Byl to opět krásný výlet podobně jako na jaře, když jsme pochodovali od motorestu Skřítek přes Praděd do Koutů nad Desnou, a určitě se do Jeseníků zase rádi vrátíme. Celkem absolvováno za nádherného slunečného počasí 25 kilometrů s převýšením 1000 metrů, večerní návrat do nočního zákazu vycházení jsme přes rozkopaný Přerov zvládli v pohodě.
Mapa: https://mapy.cz/s/lamobuhade

Nastavení