Název

29. 10. 2017 - Tábor

Popis

Bezpečnostní zastávka v Táboře na cestě z Šumavy, prohlídka města, pozdní oběd v hopspodě U Dvou koček. Město Tábor je dnes druhým největším jihočeským městem a stalo se významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Romantická táborská krajina rozprostírající se v povodí řeky Lužnice patří díky velkému množství historických památek a svým přírodním krásám k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z prostoru mezi dnešním divadlem a Tržním náměstím a dále z prostor bývalého hradu Kotnov. Doloženo bylo trvalejší osídlení z konce starší doby železné, tzv. halštatského období v 6. – 5. stol. př. n. l. Z archeologických výzkumů vyplývá, že další trvalé osídlení spadá až do doby vrcholného středověku. Kolem roku 1270 za vlády krále Přemysla Otakara II. vzniklo na náhorní plošině obtékané řekou Lužnicí město „Hradiště“. Byl zde vybudován hrad a společně s ním vzniklo rozsáhlé předhradí, kde se rozvíjela železářská a keramická výroba. Pravděpodobně za povstání Vítkovců proti Přemyslu Otakarovi II. (1276) bylo sídliště zničeno. V roce 1420 zde husité z nedalekého města Ústí vybudovali město s biblickým názvem Tábor. Odtud pod vedením hejtmanů Jana Žižky a Prokopa Holého vedli své vítězné výpravy. Po porážce husitů v bitvě u Lipan došlo ke smíru táborských s římským císařem a českým králem Zikmundem a v roce 1437 dostala obec od Zikmunda privilegium, jež jí udělovalo statut královského města. V roce 1452 kapituloval Tábor před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdá pevnost uznala českého krále za svého pána. Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj Tábora, který začal nabývat rysů opravdového města a formoval se do podoby, jakou známe dnes. Na počátku 15. století vznikala po etapách městská radnice (dokončena 1521). Následovala přestavba kostela Proměnění Páně na hoře Tábor. V r. 1492 byla vybudována první vodní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán (50 ha). Přestavby v historickém jádru pokračovaly i v 16. století. Velké požáry, které zejména v letech 1532 a 1559 zničily většinu měšťanských domů (často ještě dřevěných), přinesly další podněty ke stavitelskému úsilí. Tehdy se Tábor definitivně změnil v kamenné město a fasády měšťanských domů pokryly četné variace sgrafitové výzdoby, v této době také vznikala dnes hojně vyhledávaná památka – podzemní chodby. V r. 1547 odmítlo město vojenskou pomoc českému králi Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům. Habsburský panovník měšťany potrestal konfiskací rozsáhlého pozemkového majetku města. Tábor se v r. 1618 přidal k povstání vedenému nekatolickou šlechtou. V roce 1648 vyplenila Tábor švédská armáda. Po porážce vzpoury českých protestanských stavů na Bílé hoře museli i táborští měšťané přistoupit ke katolictví (r. 1621). Do Tábora byli k šíření nové víry pozváni mniši z řádu bosých augustiánů. Roku 1666 byl dokončen pod vedením architekta Antonia de Alfieriho Klášterní kostel Narození Panny Marie. Na počátku 18. století vyrostla v sousedních Klokotech významná památka tehdy vrcholícího baroka - poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V 19. století došlo k rozvoji a probuzení národního života (1862 zřízeno reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem, 1877 na dnešním Žižkově náměstí odhalen pomník Jana Žižky z Trocnova od J. V. Myslbeka,1878 zřízeno městské muzeum (Husitské muzeum), 1887 bylo vystavěno nové divadlo (Divadlo Oskara Nedbala). Těžká léta okupace (1935 – 1945) se na tváři města podepsala nejen zničením židovského hřbitova a perzekucí židovských občanů. Odkaz 156 nevinných obětí připomíná pomník na Pražském předměstí.

Nastavení