Název

9. 2. 2020 - Podél Moravy do Hohenau

Popis

Na druhou únorovou neděli jsme vzhledem k ohlášenému nádhernému počasí vsunuli do plánu první cyklovyjížďku na rozjetí, a to pohodový okruh podél Moravy s otočkou v rakouském Hohenau. Přestože se předpověď do puntíku vyplnila, překvapivě se nás o půl desáté před hodonínskou radnicí sešlo pouhých pět – vedoucí akce Jura Michenka, cyklistický matador s podporou elektrické energie Štefan Urbánek, nová, ale zdatná členka Míša Heczková a dva hosté – Staňa Holešínský, manžel od naší členky Helči, a Kamil Mikuláček, který už s námi šlapal před týdnem po bělokarpatských lukách. Vyrazili jsme tedy za protivětru do sousedního Holíče a zastavili se u místního zámku s bastionovým opevněním, který vznikl přestavbou vodního hradu a od roku 1736 se stal letním sídlem manžela Marie Terezie, Františka Lotrinského, čímž se zařadil mezi sídla císařská. Poté jsme přejeli za bočního větru, který nás provázel až do Hohenau, k sousedním Kopčanům a udělali si krátkou přestávku u kostelíka Markéty Antiochijské, jehož nejstarší stavební fáze je datována do 9. – 10. století, díky čemu patří k nejstarším stojícím stavbám na Slovensku a mezi kostely s možným velkomoravským původem. Následně jsme přejeli na hráz Moravy a pokračovali po ní okolo nově zbudované lávky spojující Markétin kostelík se sousedními mikulčickými vykopávkami, kolem splavu na Adamově, přes hraniční přechod Lanžhot/Brodské a lávku přes Myjavu a dorazili jsme na hraniční přechod Moravský Svätý Ján/Hohenau, kde jsme po překonání řeky Moravy vjeli na rakouské území. První zastávkou nám tu byla ptačí pozorovatelna pře Hohenau, která je postavena vedle rybníků za místním cukrovarem. Po krátce pauze jsme vjeli do Hohenau an der March, česky Cáhnova, kde charvátské, respektive moravské obyvatelstvo tvořilo ještě po první světové válce podstatnou většinu obyvatelstva, ovšem po mírových a hraničních smlouvách připadla obec od roku 1920 Rakousko a na obyvatelstvu se začala vykonávat mnohdy násilná germanizace, o českém původu místních obyvatel tak v současnosti svědčí množství českých příjmení. Z Hohenau jsme pokračovali po spolkové silnici B49 přes Rabensburg k obci Bernhardsthal, kde u silnice stojí malá vyhlídková dřevěná věž Tumuliwarte, z níž je možné pozorovat kromě rozličného ptactva také památku na osídlení z doby Hallstattské v podobě třech kopců, která sloužila jako pohřebiště, tedy dřívější popelnicová pole. Nato jsme pokračovali přímo ke státní hranici, kterou jsme překonali u Německých luk, přes které jsme přejeli k lávce přes Dyji a za chvíli dorazili na Pohansko, kde jsme si u loveckého zámečku udělali krátkou přestávku, abychom vzápětí dosáhli Lanžhota, kde se s námi rozloučil Štefan směřující domů do Mikulčic, a my si udělali přestávku na pozdní oběd v podobě osvědčených slováckých topinek v obecní hospodě na náměstí. Vydatně posíleni jsme poté pokračovali po silnici a cyklostezce č. 43 přes podlužanské obce až na Nesyt a k přístavišti U Jezu zkontrolovat průtok Moravy u vodní elektrárny a poté se rozjeli do svých domovů. Za skutečně nádherného slunečného počasí jsme urazili prakticky po rovině 93 kilometrů, a pokud se naskytne další slunečný den, budeme se těšit opět na nějaký pěkný výlet.
Mapa: https://mapy.cz/s/pehaherofo

Nastavení