Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Stokilometrový okruh z Hodonína Horním Záhořím přes Vrádiště, Prietržku, Popudiny, Močidlany, Dubovce, Radošovce, Viesku, Oreské, Lopašov, Častkov, Sobotiště, Kunov, Senicu, Hrušov, Kalaštov, Borský Peter, Borský Mikuláš, Šaštín, Stráže, Smolinské, Gbely a Adamov absolvovalo 10 spokojených cyklistů KČT Hodonín.
Mapa: https://mapy.cz/s/3xEx8
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.8.2019
  • 65 zobrazení
  • 1
  • 11
Krásného přechodu z Hrachoviště přes Velký Plešivec na Čachtický hrad a do Višňového se zúčastnilo 30 turistů. Patnáctka jich potom z Višňového postupovalo dále přes Vaďovce a rekreační středisko Dubník do Staré Turé, kde mělo ušlapáno ve velkém vedru slušných 21 kilometrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/3xaCx
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.7.2019
  • 112 zobrazení
  • 0
  • 22
Vedení zájezdu CK KM TRAVEL na Plitvická jezera, za nádherného počasí našlapáno 17 km, na horizontu byl vrchol Gole Plješivice (1646 m. n. m.) v pohoří Malá Kapela ještě pod čepicí sněhu, ze severního břehu jezera Kozjak od restaurace Kozjačka drava jsme přejeli kvůli zvýšenému stavu vody a zčásti zatopenému chodníku kolem západního břehu jezera na jih jezera na lodi, skvělí účastníci se vyšplhali i na dvě vyhlídky nad 76 m vysokým Velkým vodopádem na řece Plitvica.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.5.2019
  • 86 zobrazení
  • 2
  • 11
První jarní sobotu se nás 11 vydalo za nádherného slunečného počasí přes Dolní Bojanovice, Josefov, Prušánky a Moravský Žižkov na Zimarky nad Velkými Bílovicemi pokochat se výhledy od Hradišťku k Pálavě a novomlýnským nádržím a poté od kostela svatého Jiljí z Vrbice a nově otevřené rozhledny na Kobylím vrchu nad Kobylím na oblast Modrých hor. Po obědě v Kobylí následoval přejezd po silnici přes Terezín a Čejč do Hovoran, ze kterých jsem u konci obce podél sklepů vystoupali po cyklostezce na Hájek, z něhož jsme doslova spadli k Jarohněvickému rybníku a na závěr přejeli přes Dubňany zpět do Hodonína, délka 65 km. Já se pak ještě vydal prohlédnout si stav nové cyklostezky do Ratíškovic, po krátké pauze ve Vacenovicích u Letochů zvířectvo na Rúdníku, následně přejel přes Rohatec a po hrázi k hodonínskému přístavišti U Jezu a úplný závěr sobotní nádherné projížďky představoval oblouk kolem Nesytu, Lužáku a ZOO zpět domů do Hodonína, celkem pohodových 105 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 23.3.2019
  • 125 zobrazení
  • 3
  • 11
63. ročník Prvního jarního výšlapu Jihomoravské oblasti Klubu českých turistů se tentokrát konal na Jarošově mlýně ve Veverské Bítýšce. Za krásného slunečného počasí padesátka turistů postupovala proti proudu Bílého potoka přes Prachovnu a Chaloupky na nádherně zrekonstruovaný Vaverkův a Hálův mlýn, kde se již mnozí občerstvili, pasáž podél Bílého potoka pak skončila na Šmelcovně (8,5 km), místě, kde v letech 1722 - 1850 fungovala Veverská huť na zpracování železné rudy, než se tato začala ke zpracování přepravovat do Zastávky u Brna či Štěpánovic u Tišnova. Na Šmelcovně se právě konalo vítání jara s upalováním Morany, lidí tu bylo neuvěřitelně, a tak jsme většinou po krátkém odpočinku vystoupali po Železné stezce, kudy se přepravovala železná rudy místy až ve sklonu 15 %, přes Kubův most k hájence nad Javůrkem, přešli nad dálnicí D1 a spadli do Domašova (13 km), kde jsme si dopřáli oběd či pivečku v hostinci u Němců Na závěr jsme přešli okolo rybníků Bahňák a Splávek k chalupám na Dolní Říčky a poté okolo Říčanského hradiska a místního přírodního koupaliště do Říčan (19 km), kde jsme naše nedělní putování zakončili pivečkem v pivním baru U Pytlíků.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 24.3.2019
  • 139 zobrazení
  • 3
  • 44
Zimní vycházka do Chřibů při příležitosti 16. ročníku turistické akce Zimní přírodou, pořádané KČT Vřesovice. Tradičně po vlastní trase jsme se tentokrát prošli ze Salaše přes Buchlovský kámen, Zikmundov, Stupavské louky neboli Kršle, Hroby, Čertovy skály, Zikmundovu skálu a rekreační středisko Radost do Vřesovic, celkem absolvováno 22 km. Příjemným zpestřením byla zastávka na chatě u Pivků v údolí Klimentského potoka.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 23.2.2019
  • 144 zobrazení
  • 2
  • 66
Akce KČT Hodonín. Za vydatné sněhové nadílky a vrcholové vichřice absolvováno na trase Vápenky - Vadovská - vodopád Veličky - Velká Javořina - Holubyho chata - Velká Javořina - Durda - Kašpariskův vrch - Dibrovův pomník - Šibenický vrch - Kubíkův vrch - Megovka - Liščí bouda - RS Filipov - Javorník nad Veličkou 23 km.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 5.1.2019
  • 169 zobrazení
  • 2
  • 44
Na trase Moravský Písek - Starý hrad, kaple svatého Floriána a Šebestiána - Bzenec - Bzinek - Vracov - Malá Strana - Vlkoš - Kelčany - Vlkošské sklepy - Vlkoš absolvováno 24 km.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 8.12.2018
  • 141 zobrazení
  • 3
  • 55
Opět s Klubem českých turistů Hodonín po roce na Silvestra na Velkém Lopeníku, opět důstojné zakončení roku starého a oslava příchodu roku nového.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 31.12.2018
  • 121 zobrazení
  • 2
  • 22
Zimní procházka po prvním sněhu Dolním Posázavím z Davle od místního nádraží, resp. soutoku Vltavy a Sázavy do Pikovic a dále po Posázavské stezce přes Klimentovu a Raisovu vyhlídku na Sázavu do Třebsína, poté kolem Posázavské hospody Stodola na konci Rakous a přes Hostěradice do Kamenného Přívozu, celkem 13 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.12.2018
  • 32 zobrazení
  • 2
  • 11
Z Tamswegu proti proudu Mury do Sankt Margarethen im Lungau a zpět, poté podél Taurachu a místní úzkorozchodné železnice, po které se vezli někteří naši účastníci zájezdu, do Mauterndorfu, následně přejezd přes hrad Moosham zpět do údolí Mury a návrat přes Unternberg do Tamswegu. Celkem na neuvěřitelném stroji 55 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 24.8.2018
  • 34 zobrazení
  • 1
  • 11
V rámci 42. ročníku Diváckého putování Maryša nás 7 z hodonínského odboru (5 členů a dva hosté; jinak bylo na této trase celkem 14 turistů, na akci na všech trasách 258 účastníků) absolvovalo nádhernou trasu o délce 40 km z Hustopečí přes Přední rybník, rozcestí Kamenný vrch, rozcestí Pod Majákem, Diváky, rozhlednu Nedánov, větrný mlýn nad Klobouky u Brna, Brumovice, rozcestí U Boudy, rozcestí nad Horními Bojanovicemi, rozcestí Na Štěpnici, Přední kout, Kurdějov a Mandloňovou rozhlednu na Starém vrchu zpět do Hustopečí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 20.10.2018
  • 122 zobrazení
  • 2
  • 22
Akce KČT Hodonín, 29 účastníků, postup od třebíčského nádraží přes Strážnou horu a Terůvky na rozhlednu na Pekelném kopci, poté individuálně přes Mastník, Kojetice, Mikulovice a Slavice zpět do Třebíče, vnější prohlídka baziliky svatého Prokopa, procházka židovskou čtvrtí v Zámostí a návrat na nádraží přes Karlovo náměstí s Malovaným domem a okolo kostela svatého Martina z Tours s Městskou věží. Celkem za nádherného podzimního počasí 24 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.10.2018
  • 101 zobrazení
  • 3
  • 11
Vedení zájezdu pro KM TRAVEL, 60 účastníků, při obkoružení Dolních a Horních jezer našlapáno 18 kilometrů.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.9.2018
  • 83 zobrazení
  • 2
  • 22
3 komentáře
  • 16.9.2018
  • 128 zobrazení
  • 2
  • 33
Ve středu 29. srpna jsme vypravili s CK KM Travel další z mnohých zájezdů na Medvědí soutěsku do Štýrska. 53 účastníků zájezdu vystoupalo z Mixnitzu (440 m. n. m.) po 3,5 kilometrech k pokladně před vstupem do soutěsky, tu si prošlo a vyústilo u chaty U Dobrého pastýře (Zum guten Hirten) v nadmořské výšce 1208 m. Odtud již většina účastníků přešla po vrstevnici lesní cestou na Teichalm (1172 m), kde je čekal autobus, ty zdatnější jetě podstoupili výstup přes chatu Steierisches Jokl (1398 m) na nejvyšší vrchol Štýrské vrchoviny (Grazer Bergland), Hochlantsch (1 722 m). Za skutečně nádherného počasí se tak po 1400 vystoupaných metrech mohli kochoat nádhernými pohledy na všechny okolní pohoří - Rakouské krušnohoří, Hochschwab, vzdálenější Stuhleck či Rax, či k západu směrem na Gesäuse, Mrtvé hory a k Dachsteinu. Všichni účastnění obdrželi od vedoucího zájezdu velkou pochvalu za předvědené výkony, včetně malých dětí, které se s velkou radostí prolézali na Hochlantschi na vrcholovém kříži. Už se těšíme na další výpravy. Celkem absolvováno přibližně 15 km, přestože některé aplikace vykazují méně.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 29.8.2018
  • 120 zobrazení
  • 2
  • 33
51. ročník Vandru skrz Maló Hanó, pořádaného KČT TJ Slovan Moravská Třebová. Trochu jsme si upravili trasy, "áčko" (13 turistů + Ron) vyrazilo už z Jevíčka a přes Hušák (626 m. n. m.), Holubí studánku, zříceninu hradu Cimburk, Městečko Trnávka, Spálený vrch, Peko a Čertovu rokli dorazilo po 23 km do Moravské Třebové k zámku, "béčko" (31 turistů) startovalo přímo z Moravské Třebové, vystoupalo na rozhlednu Pastýřka (515 m. n. m.), přešlo hřebenem nad Útěchovem, spadlo do Ludvíkova a přes Peklo a Čertovu rokli se vrátilo do Moravské Třebové, někteří si ještě stihli udělat prohlídku zdejšího renesančního zámku či vystoupat po křížové cestě na Křížový vrch nad městem.
Trasa skupiny "A": http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=231479
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.4.2018
  • 125 zobrazení
  • 3
  • 11
Vedení zájezdu pro cestovní kancelář KM TRAVEL. Po prohlídce městečka výstup z Dürnsteinu (200 m) přes zříceninu hradu Dürnstein (300 m) k rozhledně Starhembergwarte (564 m), sestup k chatě Fesslhütte. Odbočka k vyhlídce Dürsteiner Kanzel (Dürnsteinská kazatelna) na Vogelbergu (546 m) s nádhernými pohledy na Wachau a kaňon Dunaje. Dále postup po hřebenovce Wachauer Höhenweg pod Sokolí Stěny (Falkenwände, 540 m). Sestup přes chaty Schildhütten s vinařstvím Pomassl (340 m) do Weissenkirchenu in der Wachau, celkem 18 km, 6 hodin.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 20.5.2018
  • 76 zobrazení
  • 3
  • 11
Konference KČT a procházka po těch nejhezčích pražských zákoutích.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 8.4.2018
  • 57 zobrazení
  • 2
  • 22
Modifikovaná cyklotrasa vypsaná na 60 km: Hodonín - Ratíškovice - Rúdník - Vacenovice - Vracov - Bzenec - Moravský Písek - Uherský Ostroh - Milokošť - Veselí nad Moravou - Zarazice - Vnorovy - Lidéřovice - Strážnice - Petrov, vinné sklepy Plže - Sudoměřice - Skalica - Holíč, pravoslavný kostel - Hodonín; celkem na akci 760 účastníků, z našeho odboru 30 na trasách + pořadatelé; celkem najeto ve večerních hodinách 74 km
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=177430
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 8.5.2015
  • 146 zobrazení
  • 1
  • 33
Sobotní nádherná túra opět těmi nejzajímavějšímí místy centrální části Národního parku Šumava. Postup z Modravy podél Vchynicko-tetovského kanálu na Antýgl, dále po pravém břehu Vydry s pohledy na tzv. obří hrnce kolem Klostermannova mostu na Turnerovu chatu, poté výšvih na již zaniklou osadu Zhůří s krásnými pohledy k Poledníku s rozhlednou, následně přechod přes Horskou Kvildu a Filipovu Huť na Modravu ke Klotsermannově chatě, celkem 23 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 28.10.2017
  • 50 zobrazení
  • 4
  • 11
Bezpečnostní zastávka v Táboře na cestě z Šumavy, prohlídka města, pozdní oběd v hopspodě U Dvou koček. Město Tábor je dnes druhým největším jihočeským městem a stalo se významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Romantická táborská krajina rozprostírající se v povodí řeky Lužnice patří díky velkému množství historických památek a svým přírodním krásám k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z prostoru mezi dnešním divadlem a Tržním náměstím a dále z prostor bývalého hradu Kotnov. Doloženo bylo trvalejší osídlení z konce starší doby železné, tzv. halštatského období v 6. – 5. stol. př. n. l. Z archeologických výzkumů vyplývá, že další trvalé osídlení spadá až do doby vrcholného středověku. Kolem roku 1270 za vlády krále Přemysla Otakara II. vzniklo na náhorní plošině obtékané řekou Lužnicí město „Hradiště“. Byl zde vybudován hrad a společně s ním vzniklo rozsáhlé předhradí, kde se rozvíjela železářská a keramická výroba. Pravděpodobně za povstání Vítkovců proti Přemyslu Otakarovi II. (1276) bylo sídliště zničeno. V roce 1420 zde husité z nedalekého města Ústí vybudovali město s biblickým názvem Tábor. Odtud pod vedením hejtmanů Jana Žižky a Prokopa Holého vedli své vítězné výpravy. Po porážce husitů v bitvě u Lipan došlo ke smíru táborských s římským císařem a českým králem Zikmundem a v roce 1437 dostala obec od Zikmunda privilegium, jež jí udělovalo statut královského města. V roce 1452 kapituloval Tábor před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdá pevnost uznala českého krále za svého pána. Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj Tábora, který začal nabývat rysů opravdového města a formoval se do podoby, jakou známe dnes. Na počátku 15. století vznikala po etapách městská radnice (dokončena 1521). Následovala přestavba kostela Proměnění Páně na hoře Tábor. V r. 1492 byla vybudována první vodní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán (50 ha). Přestavby v historickém jádru pokračovaly i v 16. století. Velké požáry, které zejména v letech 1532 a 1559 zničily většinu měšťanských domů (často ještě dřevěných), přinesly další podněty ke stavitelskému úsilí. Tehdy se Tábor definitivně změnil v kamenné město a fasády měšťanských domů pokryly četné variace sgrafitové výzdoby, v této době také vznikala dnes hojně vyhledávaná památka – podzemní chodby. V r. 1547 odmítlo město vojenskou pomoc českému králi Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům. Habsburský panovník měšťany potrestal konfiskací rozsáhlého pozemkového majetku města. Tábor se v r. 1618 přidal k povstání vedenému nekatolickou šlechtou. V roce 1648 vyplenila Tábor švédská armáda. Po porážce vzpoury českých protestanských stavů na Bílé hoře museli i táborští měšťané přistoupit ke katolictví (r. 1621). Do Tábora byli k šíření nové víry pozváni mniši z řádu bosých augustiánů. Roku 1666 byl dokončen pod vedením architekta Antonia de Alfieriho Klášterní kostel Narození Panny Marie. Na počátku 18. století vyrostla v sousedních Klokotech významná památka tehdy vrcholícího baroka - poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V 19. století došlo k rozvoji a probuzení národního života (1862 zřízeno reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem, 1877 na dnešním Žižkově náměstí odhalen pomník Jana Žižky z Trocnova od J. V. Myslbeka,1878 zřízeno městské muzeum (Husitské muzeum), 1887 bylo vystavěno nové divadlo (Divadlo Oskara Nedbala). Těžká léta okupace (1935 – 1945) se na tváři města podepsala nejen zničením židovského hřbitova a perzekucí židovských občanů. Odkaz 156 nevinných obětí připomíná pomník na Pražském předměstí.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.10.2017
  • 62 zobrazení
  • 2
  • 11
Nádherná podzimní vycházka do Chřibů při příležitosti 29. ročníku Vřesovické stovky pořádané KT NOHA Bučovice. Z Osvětiman jsme postupovali okolo místního lyžařského areálu k rekreačnímu středisku Vlčák, poté krátkým výšvihem vystoupali k Trpasličímu skalnímu městu a Osvětimanským skalám zvaným Čertovky (449 m. n. m.), kde jsme si opekli špekáčky, přičemž jsme ani nemuseli rozdělávat oheň, zastoupili nás kolegové, kteří zde připravovali organizaci oslavy kamarádových narozenin. Z Čertovek jsme přešli k rozcestí ke Hrobům (jedno z dalších domnělých míst pochování věrozvěsta Metoděje, kde soukromý archeologický průzkum vykonávala až do 60. let minulého století jistá Klementina Maštalířová ze sousední Stupavy) a krátce vystoupali na oblíbený vrchol Ocásku (554 m. n. m.), na němž od roku 1920 do roku 1956 stávala osmipatrová 47 metrů vysoká jedlová rozhledna, která ale musela být z důvodu havarijního stavu stržena. Stará pověst praví, že vrchol Ocásku obýval jistý poustevník, který z jeho úpatí (dodnes viditelné místo) odnášel kameny směrem za studánku U Mísy s úmyslem vystavět zde modlitebnu. Jeho záměr se ale nepozdával místnímu čertovi, který poustevníkovi přes noc přinesené kameny zase odnášel. Poustevník to však jzistil, na čerta si počíhal a proklel jej. V tom čert zkameněl a vytvořil skalní útvar dnešního Kozla. Podle novodobé pověsti ženě při pouti přes Chřiby, která na cestě obejde Ocásek, nebude za tento hřích po dobu jednoho roku dopřáno světských radovánek. Proto i některé z přítomných dam absolvovaly výstup s náramnou chutí. Z Ocásku jsme pak po nezbytné fotodokumentaci seběhli k rozcestí Pod Ocáskem, přešli na rozcestí Nad Kazatelnou a krátce sestoupali ke Kazatelně (518 m. n. m.), viditelně rukou člověka opracovanému skalnímu útvaru, kde se podle pověsti scházeli na procesích už za dob Konstantina a Metoděje, pravděpodobnější však zde budou bohoslužby v období protireformace a době pobělohorské, kdy bylo mnoho přívrženců usilujících o reformu katolické církve pronásledováno. Následoval seběh k studánce U Mísy a krátký přechod ke zřícenině hradu Cimburk, který probíhá rozsáhlou rekonstrukcí od 90. let díky spolku Polypeje. Někteří si zde udělali i prohlídku hradu, jiní se občerstvili, povykládali jsme s příchozími kamarády a pokračovali na rozcestí U Křížku u parkoviště na silnici Koryčany - Vřesovice. Dále jsme přešli na nedalekou Horu svatého Klimenta, kde stával dříve augustiniánský klášter a svou misijní činnost zde měli vykonávat i Cyril s Metodějem. Klášter byl však roku 1421, stejně jako cisterciácký na Velehradě, vypálen a vyrabován husitskými vojsky, dnes zde stojí jen malá lesní kaple a základy kostela. Od tohoto poutního místa následoval závěrečný seběh k rekreačnímu středisku Radost, v jehož sousedství se nachází turistická základna bučovického KT NOHA. Za 40 Kč nám Alf udělil diplom za absolvování pochodu a podal na posilnění tradičně výborný guláš, čepované pivečko ve vytopené místnosti bylo samozřejmostí. Někteří už odtud pochodovali do Vřesovic na třetí autobus, děvčata s Ivanem Bosnyakem, který obligatorně nechal na základně mikinu, se vrátila ke svému vozu do Osvětiman, zbytek s Jurou přešel ještě k sousední chatě manželů Pivkových, byl zde obdarován pohárkem výborné slivovice a před příjezdem pátého autobusu si ještě stihl dát pivečko v Ozdravovně U Sirotků na vřesovické návsi. Strávili jsme nádhernou sobotu v malebné krajině podzimních Chřibů, ve Vřesovicích jsme měli ušlapaných 18 kilometrů. Počet účastníků vycházky v rámci našeho odboru činil 28 pochodníků.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • listopad 2017
  • 126 zobrazení
  • 3
  • 11
Poslední říjnový prodloužený víkend při příležitosti podzimních školních prázdnin jsme s cestovní kanceláří KM Travel připravili pro děvčata s Davidem z pedagogického sboru brněnské základní školy Úvoz zájezd na Šumavu. Jeho turistickou část jsme zahájili prohlídkou hradu Rabí. Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly. Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko (odtud název místní hospody na návsi Vystřelený vočko). Během dobývání husité Rabí značně poškodili, ovšem tehdejší majitelé získali za svou oddanost „ryšavému králi“ finanční vyrovnání, a tak mohli hrad obnovit. Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský (1450/1452 – 1504). Tento vzdělaný a kultivovaný šlechtic úspěšně rozvíjel svou kariéru na dvoře Vladislava Jagellonského – byl nejvyšším zemským sudím a ve službách svého krále podnikal i diplomatické cesty. Svou pozornost směřoval také ke svému panství, snažil se o jeho ekonomický rozvoj a výnosy z panství zvyšoval zakládáním měst. S Půtovým jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz. Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl rozsáhlý rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Ti sice zastávali významné pozice na panovnickém dvoře, avšak v důsledku několika špatných rozhodnutí se zadlužili a byli nuceni rýzmberské dědictví postupně rozprodávat. Po pánech z Rýzmberka Rabí často střídalo majitele (Jindřich Kurcpach z Trachenburka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi), což vedlo k tomu, že se nepodařilo zlepšit hospodářskou situaci panství a hrad samotný chátral. Nedobrý stav ještě umocnila třicetiletá válka a s ní spojený ekonomický, demografický i kulturní úpadek. Na počátku 18. století získal Rabí pasovský kníže-biskup Jan Filip, kardinál z Lamberga. Spolu s ním koupil i nedaleká panství Žichovice a Žihobce a lamberská rodina si za své sídlo vybrala pohodlnější barokní zámek v Žihobcích. Ve chvíli, kdy Rabí přestalo sloužit obytným účelům, přišla jeho zkáza. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí. První pokusy o záchranu a současně zpřístupnění hradního komplexu se objevily v již polovině 19. století. Tehdejší majitel panství kníže Gustav Jáchym z Lamberga nechal uzavřít vstupní bránu, na vrcholu donjonu vznikla první vyhlídková plošina a byla opravena i část zdiva. Přes veškerou snahu se opravy dotkly menší části areálu – většina zdiva nebyla k nelibosti obyvatel podhradí zajištěna, takže jejich domy neustále ohrožovaly padající kameny. Nešťastná situace se vyřešila až v první čtvrtině 20. století, když v Horažďovicích vznikl Spolek pro zachování památek v horním Pootaví. Členové spolku přikročili k náročným záchranným pracím i nákladné stavební rekonstrukci části areálu, provedli drobné archeologické výzkumy, zřídili malé hradní muzeum a začali organizovat komentované prohlídky. Do správy státu přešlo Rabí v roce 1954 a roku 1978 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou. V současné době je Státní hrad Rabí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.10.2017
  • 72 zobrazení
  • 2
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

7. února 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama